Začalo to obligátním pozorováním západu slunce na Uluru. Na tom není nic překvapivého, protože západ slunce dokáže na skalním masivu Uluru vyčarovat neuvěřitelné barevné divadlo, a je tak jednou z hlavních turistických atrakcí v Severním teritoriu. Podle možností vaší peněženky můžete zvolit prostý výlet na vyhlídkovou plošinu (ano na pozorování západu slunce jsou v okolí Uluru vyhrazena dvě speciální místa) nebo západ spojený s občerstvením různé kvality a množství. Klasikou pak je sklenka bublinek. Takže zatímco kolem nás létaly špunty, my jsme s Věrkou na sucho, ale se o to větším s napětím pozorovaly skálu. Bohužel bylo zataženo a tak ze slibovaného zázraku zbylo jen velmi málo. Uluru se na kratičkou chvíli zabarvila do růžova, pak slunce zmizelo za obzor a bylo po všem. Nezbývá než věřit obrázkům v turistických brožurkách.
Další pozorování západu slunce - Kings Canyon resort. Opět speciální plošina v poušti kousek za resortem, opět se podávaly drinky (byly i bublinky). Atmosféra o mnoho komornější a hlavně bylo jasno. Skalní masiv Kings Canyonu se krásně barvil podle toho, jak šlo slunce k obzoru a ubývalo denního světla.
Následoval západ slunce v Darwinu. A ne ledajaký západ, ale západ slunce pozorovaný z Mindil beach během tradičního a vyhlášeného čtvrtečního Mindil marketu. Trh, který se koná pravidelně každý čtvrtek během dry season je společenskou událostí pro místní, a turistickou atrakcí v jednom. Prostranství u pláže se zaplní desítkami stánků se vším možným. Najdete tu krásné rukodělné výrobky, ale i pouťové kýče všeho druhu. Nejzajímavější je „jídelní ulička“, kde můžete ochutnat dobroty snad z celého světa. Co budete jíst je potřeba rozhodnout a zakoupit včas, tedy než začne zapadat slunce. Pak místní etiketa velí usadit se s vybraným pokrmem na pláž a sledovat, jak se slunce skutálí za obzor. Alkohol musíte přinést vlastní, protože pravidla pro jeho prodej mimo restaurační zařízení jsou v Severním teritoriu tak přísná (zahrnují například skenování dokladů totožnosti do pijáckého registru, kdykoliv si v bottle shopu koupíte lahev – diskuze nad ochranou osobních dat se nepřipouští), že by se žádnému stánkaři jeho prodej nevyplatil. Místní byli zásobeni, my si musely dát vodu. Místní byli vůbec připraveni se všemi těmi piknikovými dekami, židličkami a stolky. Jasná obloha je v období sucha zaručena, jen někdy bude slunce zapadat do kouřového oparu od požárů v buši. Samotný západ slunce za moře se samozřejmě nijak neliší od toho, který si vyfotili vaši příbuzní na loňské dovolené v Chorvatsku, ale Chorvatsko je Chorvatsko a Darwin je Austrálie, že?!
Následovalo pozorování slunce nad billabongem ( jinak též jezírkem nebo „klidnou vodu“) během výletu do NP Kakadu. Náš průvodce Brad vyslal celou skupinku k billabongu s radou odkud přesně máme ten zázrak sledovat a dobře si vědom toho, kolik je tam při západu slunce moskytů, zůstal v dostatečné vzdálenosti od vodní hladiny. Naštěstí jsme byly připraveny a speciální tropický repelent na ty potvory, které ještě ke všemu přenášejí nemoc zvanou říční horečka, zabral. Západ by to byl jako nad každým větším jihočeským rybníkem nebýt krokodýla, který ho připlaval sledovat s námi. Jenže u krokodýla nikdy nevíte jestli sleduje západ slunce, a nebo vás, jak se blížíte k vodní hladině ve snaze pořídit ten nejlepší (a možná poslední) snímek západu slunce ve vašem životě. Krokodýlova přítomnost tak tomuto západu slunce dodávala nečekaný přídech adrenalinu.
Kde je krokodýl? |
Následující večer Brad opět vysílal celou skupinu sledovat západ slunce (to už bylo jasné, že vítá každou příležitost se nás na chvíli zbavitJ), tentokrát prý bude nádherně barvit skály kousek od kempu. Vzhledem k výše uvedenému seznamu pozorování západů slunce a celému dni pochodování v horkém počasí jsme s Věrkou daly přednost sprše. To Brada trochu rozčarovalo, jak si to prý můžeme nechat ujít. Jelikož jsme ho celé tři dny viděly v jednom tričku, je jasné, že naše životní priority se v určitých bodech rozcházelyJ A ačkoli jsme se snažily zkrátit sprchu a stihnout oboje, nezdařilo se, a tentokrát zapadlo slunce bez naší asistence.
5 min poté |
Po dlouhém přemýšlení jsem dala dohromady čtyři možné příčiny záliby obyvatel Severního teritoria v pozorování západu slunce:
- Dostatek ideálních ploch k zrcadlení paprsků zapadajícího slunce. Uluru jako na nejlepší na světě.
- Nedostatek jiného kulturního vyžití.
- Dostatečně široký a prázdný obzor bez rušivých elementů.
- Příležitost otevřít lahev něčeho dobrého opakující se každý den.
PS. A je to nakažlivé. Po návratu z Bali, kde jsem sepsala tento lehce ironický článek, jsem přistihla sama sebe jak sleduji svůj poslední západ slunce v Severnám teritoriu, zcela dobrovolně a s nečekaným dojetím:-)