středa 4. července 2012

AUSTRALSKÁ KÁVOVÁ OBSESE

Po několika avízech jsem tu s článkem o australské kávové kultuře. Australané milují dobou kávu, a jejímu pití se věnuj s podobnou vášní jako třeba Italové. Můj předpoklad, že to tady bude s kávou podobné, jako v Americe se ukázal naprosto, ale naprosto milným.

Lonely planet tvrdí, že pokud se ve vaší zemi dáte do řeči s australským turistou, nevyhnete se dotazu na to, kde se dát najít „slušné“ kafe a vyslechnete mnoho příběhů o vodnatých/slabých/přepálených exemplářích, které mu již stihly zkalit dojem z návštěvy vaší zeměJ Něco na tom asi bude.
V Austrálii narazil i světový řetěz Starbucks. Ne, že by se mu v Austrálii nakonec nepodařilo usídlit, ale bylo to mnohem těžší než jeho vedení očekávalo. A i teď jsou zákazníky Starbucksu hlavně turisté, zlatá asijská mládež, která miluje všechno americké a pak lidé, kteří potřebují připojení na internet. Takhle jsem se dostala do Starbucksu i já, a měla v Austrálii jedinečnou možnost ochutnat opravdu špatné cappuccino. A protože v australské Starbucksu se za internet platí, už mě tam nikdo nikdy neviděl a neuvidíJ

A jak vypadá taková kávová vášeň v řeči čísel? Podle údajů australských statistiků utratí Australané za kávu také way a kávu zkonzumovanou v přímo v kavárnách v příštím roce 800 mil AUD.

KÁVOVÁ KOLONIZACE
Pití kávy je nedílnou součástí australského životního stylu. Vášeň pro skvělou kávu má své pilíře v malých lokálních podnicích, skvělých baristech a malých místních pražírnách. A opírá se o nečekaně bohatou historii. Byli to překvapivě Rusové, kdo otevřeli po roce 1920 Austrálii první kavárny. Zvyk píti kávu se rychle uchytil, a když v 50. letech 20. století dorazila do Austrálie velká vlna italských přistěhovalců, měli pole působnosti dobře připravené. A protože Italové na cestu přes na druhý konec světa nezapomněli do kufrů zabalit přístroje na espresso, nenechalo na sebe otevření prvních kaváren a pražíren dlouhou čekat. A tak byl kontinent kávově kolonizován těmi nejpovolanějšími.

CO SE PIJE V AUSTRÁLII
  • Shot black – espresso
  • Long black – espresso doplněné horkou vodou (vlastně to, co se u nás objednává jako „preso“J)
  • Flat white – espresso doplněné horkým mlékem, micro (to je důležitéJ) pěna na povrchu. Na rozdíl od latte je ve flat white více kávy a méně mléka.
  • Cafe Latte – v poměru, jak ho dělají Italové, ale tady tedy žádný lavinový efekt ve sklenici neuvidíte. Nejprve se leje káva, pak mléko a následuje mléčná pěna.
  • Cappuccino – jak ho známe, jen tu z nějakého nepochopitelného důvodu zvykem zasypat povrch kávy množstvím čokolády, ovšem zručný barista zvládne obrázek i tak:-)
Můj dnešní ukázkový exemplář z Clipper cafe v Glebe,
obrázek do čokolády:-)

Káva s mlékem tu jednoznačně vede. Objednávají ji všichni na věk a pohlaví nehledě. Vždycky si vzpomenu na jednu svou nejmenovanou kamarádku, které se po schůzce s jinak zajímavým chlapíkem vrátila dosti rozčarovaná. Dotyčný pil latte, což je u českých mužů známka zženštilosti a nedostatku kávového vkusuJ Tady bychom, drahá přítelkyně, s touto kvalifikací rozhodně neuspělyJ

Výše uvedený seznam je klasika, ale moderní a trendy podniky ve městech jsou už o kávovou generaci dále: deklarovaný původ kávových zrnek, prémiové malosériové směsi, mikro pražírny, alternativní metody přípravy kávy. Řekla bych, ale že tradiční podniky se o své zákazníky bát nemusí. Hlavní je, aby káva byla precizní.

KAVÁRNY
Velkým trendem tu je káva take way. Jednak je to skvělé, když spěcháte ráno do práce, a jdete pozdě (jako vždycky já) a druhak, většina místních podniků je tak maličká, že by stejně větší počet zákazníků nepobrala.
Typická kavárna má osobitý designový interiér, barový pult na něm presovač, za presovačem pohledného chlapíka. Fakt to nechápu, ale tady vaří kafe většinou chlapi a většinou dost pohlední, a rozhodně to nejsou všichni homosexuálovéJ Často se jedná spíše o pokérované týpky, které by člověk čekal spíše za barem motorkářského baru. A oni vám předloží geniální cappuccino s roztomilým obrázkem z mléčné pěny.


Místní hvězdy mezi baristy, obrázky převzaty z webu
Time out Sydney, pány osobně, bohužel, neznám-(
Ovšem zpět do kavárny. Pak je tam ještě malý prostor, kde vám ráno připraví výborný sendvič, smažená vejce, něco pro mlsné jazýčky nebo vejce Benedikt (prý delikatesa, chystám se při nejbližší příležitosti vyzkoušet) a v poledne přidají ještě nějaký salát nebo polévku. Na těch max.6 m2 vlastně zázrak. A potom se už do takové typické kavárny vejde už jen pár stolků (tím myslím většinou opravdu 2 – 3) nebo jen pultík s několika stoličkami. Celý prostor je otevřený do ulice, kde je často dál pár dalších stolků. Pravda teď v zimě to není tak úplně ono, ale když vysvitne slunce nebo běží všudy přítomné tepelné zářiče… Prosím, alespoň jeden takový podnik do každé pražské čtvrti TEĎ HNED. A uznávám, prostor může být na zimu zavřený.
Sample coffee

The Wedge

Corduroy
foto opět Time out Sydney, http://www.au.timeout.com/sydney/
Kam tedy v Sydney na kávu:

JÁ TO TU PROSTĚ MILUJU
Moje osobní zkušenost po půl ročním intenzivním testování. Ochutnala jsem horší, lepší a skvělé kávy (převážně cappuccina), ale kromě toho exempláře ze Starbucksu žádnou vyloženě špatnou. Nikdy, ale nikdy nemělo moje cappuccino přešlehanou pěnu. Zamilovala jsem si ty maličké vystajlované podniky. A v jednom z nich kousek od domu mám svého „osobního“ baristu, který mě zná jménem, ví, jakou kávu piju a pokaždé se mnou prohodí pár milých slov – TO TAKY CHCI v Praze.
Sečteno a podrženo australská vášeň pro kávu je něco, co mi naprosto učarovalo. Vzkaz pro Moniku, ještě pořád plánuješ tu vlastní kavárnu? Šla bych do tohoJ