POSTŘEHY ZE SYDNEY II.

Minulé postřehy končily přehledem fauny, takže na řadě je místní flora. Aby si i milovníci kytiček (hlavně moje maminka) přišli na své.

Flora

Letošní léto je v Sydney výjimečně deštivé. Prší prakticky každý druhý den, což tu v tuhle roční dobu rozhodně nebývá pravidlem. Běžné léto znamená teploty hodně přes 30 a hlavně sucho. Pravidelně hrozí požáry buše a obyvatelé jsou vyzívání k šetření vodou. Tak letos nešetříme a všude je zeleno a svěže.

Ve volné přírodě jsem toho zatím moc nepochodila, ale můžu konstatovat, že moc rostlin, které bych znala z českých luhů a hájů, tady člověk nepotká. Když už narazíte v přírodě na povědomou rostlinu, bude to něco, co máte doma v květináči, třeba nějaký druh fikusuJ. Rostliny ve volné přírodě tu obecně dorůstají větších rozměrů, fikus jako strom, velké kapradí, obří eukalyptové stromy, ibišek jako keř (rostou tu na každém rumišti a do toho nádherně kvetou a já z toho v práci nevymámila květ za 3 roky)…velké velká země  - velké rostliny.

Mně osobně zatím nejvíce učarovaly eukalyptové lesy, krásně to tam voní. Jako po pastilkách na bolení v krkuJ Tak mě tak napadá, že když koaly pořád žerou jen eukalyptové listí, musím jim krásně vonět z tlamičky. Budu muset ověřitJ

Zástupce flory se dostal i do znaku státu Nový Jižní Wales, je to WARATAH, česky prý Telopea nejkrásnější.

Pro opravdové zájemce doporučuji navštěvu stránek Královské botanické zahrady http://www.rbgsyd.nsw.gov.au/

Něco pro zahradníky

Popsat, jak vypadá typická sydneyská zahrada, nejde. Stejně jako je každý dům jiný, je jiná každá zahrada. Míchají se tu různé vlivy, jak evropské, tak americké, každý buduje podle svého vkusu nebo tradic země odkud pochází. Stačí projít jednou ulicí a zjistíte, že nenajdete stejný dům a stejnou zahradu. Jak osvěžující oproti české satelitní zástavbě. Pár společných, nebo alespoň převládajících znaků, ale místní zahrady mají: 

• Venkovní posezení. Alespoň jedno, lépe dvě. Klima nahrává pobytu venku a místní toho rádi využívají. A když posezení venku, tak rozhodně s grilemJ
• Žádné velké květinové záhonky, klasické léto by tu asi nepřežilly
• Spíše keře a stromy, ty rostou tak nějak samy
• Celkově spíše zahrada, která nepotřebuje moc údržby (zrovna zahrada u našeho domu je takovou typickou ukázkou)

Pohled do zahrady - keř vpravo fikus

Posezení na veandě

• Bazén, ale tady hodně závisí na tom, v jaké žijete čtvrti a jestli jste si mohli dovolit velký pozemek

A co je horkým trendem v zahradničení? Vypěstujte si svou zeleninu! I do Sydney dorazila mánie po vlastní čerstvé zelenině, takže zahradní centra mohutně inzerují nabídku sadby a příruček, podle kterých budete mít tu zaručeně největší mrkev široko dalekoJ

A na závěr jedno zahradní centrum na ukázku:-)

CO NA SEBE

Článek pro ženy:-) Podle hesla odříkaného chleba největší krajíc. Chodím tu hlavně v kraťasech, přivezla jsem si jen dvě kabelky a žádné boty na podpatku. Na nákup oblečení ani pomyšlení. Takže proč nenapsat článek o stylu sydneyských ulic.

Ovšem rovnou říkám, nejsem pekelnice Ada z výborného českého blogu Modni peklo. Mimochodem Adiny komentáře jsou vítaným rozptýlením ve chvílích těžké trudomyslnosti. Nečekejte trefné a ironické komentáře, ale spíše postřehy k tomu co tu můžete potkat na ulici. Základním pravidlo zní, noste, co máte rádi. Tady nikdo moc neřeší, co máte na sobě, váš názor vaše móda.


Vycházím z toho, že je pořád ještě léto, i když hodně deštivé. Uvidíme, co udělá se zdejšími trendy místní zima.

-         Na den není lepší bota než žabka. Žabky nejen na pláž, ale do školy, na nákup, na cestu do práce, na běhání po městě i na výlet. Ortopedi tu mají patrně o živobytí dlouhodobě postaráno.

-         Pokud vás žabky tlačí, choďte bosi. Samozřejmě to neplatí pro City, ale tady na Manly chodí neuvěřitelné množství lidí bosky a tím nemyslím po pláži. Minulý týden jsem potkala bosou paní v bance. Paní  z plavek pod sarongem ještě trochu odkapávala voda, jak se vracela z pláže, a s bankovní úřednicí v kostýmku tvořily pěknou dvojiciJ

-          Přes den se nosí hlavně šortky a tílka a topy všech barev a střihů. Sukní a šatů jsem tu zatím moc neviděla, většina mladších žen a dívek (pokud se nemusí strojit do práce) dává přednost pohodlí.

-          Jednoznačně vedou dlouhé vlasy. Dáte je do drdolu, do culíku, necháte rozpuštěné. Neřešíte stříhání, ani složitou úpravu než vyrazíte z domu. Pokud je tu nějaké žena na krátko je to na 100% Evropanka, a na 80% ČeškaJ Zcela běžně tu ráno potkáte v autobusu ženu s mokrými vlasy, ono to během dne doschne.

-          Nosí se hodně přirozený vzhled. Přes den neuvidíte výrazné líčení. Přesto to většině místních žen a dívek sluší takovým tím nenuceným způsobem.

-          Celkově se zdejší převládající styl takový příjemný mix šik a ležérních prvků. Do obchodů s oblečením jsem si zakázala vkročit, dokud nevydělám nějaké dolary. Takže nemůžu podat zprávu o nabídce, ale tuším, že bych neměla problém si vybrat.  No dobře, v jednom obchodě s kabelkama už jsem byla… Ale neměla jsem to dělat.

-          Na večer to chce opravdu vysoké podpatky (Lucka netáhla ty lodičky zbytečněJ). Když říkám vysoké, myslím tím, že těmi pod 8 cm se nemá smysl zabývat.  Samozřejmostí je, že na místo večírku musíte taxíkem a pak se doporučuje se nepouštět do delších výletů než na toaletu a zpět. Ti ortopedi se tu opravdu musí mít dobře…

-          K vysokým podpatkům patří pěkné šaty. Často velmi krátké, ale to  není pravidlem. Viděla jasem i úchvatné modely v maxi délkách. Pokud vyrážíte večer s přáteli je tu zvykem se opravdu vyfiknout (platí pro obě pohlaví). Jen pozor na přílišnou konzumaci alkoholu. Už od několika lidí jsem tu slyšela o neslavných koncích „královen večera“

-          Pánové ležérnost především. Pokud jste kravaťák, můžete v létě nechat sako a i tu kravatu většinou doma. Firmy respektují zdejší podnebí, takže většina businessmanů cestuje do City jen v tmavých kalhotách a košili (samozřejmě žádný krátký rukáv!!!).   Na chvíle volna je nutné pořídit nějaký kousek od některé z předních surfařských značek (na Manly jsou zastoupeny opravdu všechny).

Na závěr jedno pravidlo platné pro všechna pohlaví. Kdo nechce být zcela out, musí mít iPhone. Na věku ani pohlaví nezáleží. Australani „ufony“ milují, Steve má jistě někde nahoře ze zdejších prodejů radost. Mít „ufouna“ ale nestačí, je potřeba pořídit mu nějaký stylový obleček, nejlépe v neonových barvách a třeba s králičíma ušima. A pak, a to především, být všude a neustále on-line. Ono je to někdy dost potíž, pokrytí internetem na veřejných místech pokulhává, ale musíte se o to alespoň snažitJ

Takže shrnuto podrženo, Sydney má šmrnc evropských měst a trochu ležérnosti navrch. Zvykla bych siJ

POSTŘEHY ZE SYDNEY I.

Původně jsem chtěla tuto kapitolu nazvat Australské postřehy, ale vzhledem k rozloze Austrálie a specifičnosti života tady v Sydney, by to bylo poněkud zavádějící.  Austrálie má cca. 21 milionů obyvatel, žijících na území o celkové rozloze 7 692 030 km². Z toho více než 4,5 mil obyvatel žije přímo v Sydney. Austrálie je velká země... Sydney je svět sám pro sebe, velké multikulturní město měnící se každým dnem, svět hodně odlišný od zbytků Austrálie (tedy alespoň to tvrdí místníJ). 

Co mě tedy zatím stihlo zaujmout natolik, abychom se o to chtěla s vámi podělit. Nečekejte systematickou příručku, já jen chodím s otevřenýma očima a dívám se kolem se stále neutuchajícím údivem….

Slunce

Ať si náš pan prezident tvrdí cokoliv, ozonová díra existuje. Tady v Austrálii to můžete pocítit na vlastní kůži, a to velmi rychle. Opalovací krém je nedílnou součástí vybavení každé domácnosti a vyplatí se koupit si rovnou litrové rodinné balení (stejně jich za léto spotřebujete několik). Takový výběr opalovacích krémů jako v obchodech tady jsem ještě neviděla, ale menší faktor než 30, tu prakticky neseženete a rozhodně bych ho ani nedoporučovala.

Z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že je možné si bolestivě spálit takové části těla jako oční víčka, pěšinku ve vlasech nebo ušiJ  Ve výsledku je opalovací krém trochu zavádějící označení, protože se musíte namazat kdykoliv se rozhodnete vytáhnout paty z domu a opalovat byste se vůbec neměli.

Surfing

V Čechách musíte ukusovat kilometry na kole, abyste nebyli úplně mimo (jako třeba jáJ), v Sydney musíte surfovat nebo alespoň o surfování hovořit (osobně preferuji). Toto je jedna z mála obecných představ o Austrálii, tedy,  že se tu surfuje, která alespoň tady v Sydney, platí beze zbytku. V kteroukoliv denní dobu jsou vlny plné surfařů. Ti správní vyznavači surfingu tady na Manly chodí do vln ještě ráno před prací nebo školou. Moře je prázdnější, nikde žádný turista nebo přivandrovalec ze City.

Surfují tu malé děti, ale na pláži potkáte i zástupce ročníků, které stály u základů dnešního surfového boomu. Surfují samozřejmě i ženy, ale pravda je, že jejich zastoupení je přece jen menší než třeba u snowboardingu.

Odstavec POUZE pro ženy, muži můžou číst pouze na vlastní nebezpečí. Surfování je sport, kterému by se měli věnovat všichni muži povinně. Jen škoda, že se to v Čechách bude zavádět jen velmi těžko. Jízda na surfu (nebo spíš pádlování k té správné vlně) ideálně formuje mužskou postavu – široká svalnatá ramena, vypracované břicho a samozřejmě opálení.  Tady na Manly se vám pak snadno povede, že sedíte na zastávce, čekáte na bus a kolem vás proběhne výše popsaný surfař, vracející se právě z pláže. Neopren stažený do půl těla, surf pod paží, ještě mokrý, lehce kluše bos ulicí kolem vásJ (a já jako na potvoru u sebe nikdy nemám foťák).

Od 11. do 19.2.2012 se Manly stane středobodem celosvětového surfařského dění. Koná se tu podnik světové série surfařských pohárů - Australia open. 10 nejlepších světových surfařů na Manly beachJ

„Sharování“ domů

Velmi specifický způsob podnikání místních obyvatel. Máte dům, velký dům (jiné jsem tu zatím neviděla) s více koupelnami a nelpíte na soukromí. Takže si ponecháte jednu ložnici a koupelnu a do každého ze zbylých pokojů ve vašem domě nacpete co nejvíce volných postelí. Následně pronajmete pokoje studentům a baťůžkářům. Máte zajištěný pravidelný slušný příjem a postaráno o živou společnost. Pozor tento druh podnikání není pro každého, teď už nebudete nikdy samiJ Ovšem, pokud se vám bude dařit, můžete následně koupit další dům, lehce ho zařídit a zase rozpronajímat. Takhle to třeba mají naši noví domácí, v jednom domě žijí společně s nájemníky, druhý celý projímají.

Ani bydlení v sharovaném domě není pro každého (obávám se, že asi ani moc pro mě, ale budu mít dost času si to ověřit). Jedna koupelna na šest lidí, někdo ponocuje, jiný vstává za svítání, někoho nenaučili, že nádobí se nemyje samo, a že lednička není jen na chlazení piva,... Ale zase máte zaručenou opravdu pestrou mezinárodní společnost, kdy jinde povečeříte u jednoho domu s lidmi z Kanady, Thaiwanu, Švédska a Irska?

Fauna

Ano, samozřejmě pavouci a hadi. Hadi prý ve městě moc nejsou, ale na každé zahradě tu můžete běžně narazit na prudce jedovatého pavouka, který se jmenuje redback. Od té doby co to vím, nedůvěřivě sleduji každou podezřelou červenou tečku v mém okolí. I když prý po kousnutí pravděpodobně neumřete, bude vám hodně zle.

Raději k zástupcům ptačí říše. Nejprve nadšení z prvního malého zeleného papouška ve volné přírodě.  Pak zjištění, že ti velcí práci létající nad hlavami s mohutným křikem, jsou opravdu papoušci kakadu. A nakonec hejno kakadu na dosah v městském parku.

Ovšem bohatost zástupců ptačí říše, má i svá negativa. A to velmi brzké probuzení. Každé ráno spustí ti malí (i větší) křiklouni něco, co bych jako zpěv neoznačila. Jednoznačným favoritem se velmi rychle stal Laughing Kookaburra, jinak se mu také říká monkey bird. Roztomilý zpěváček.

A nesmím zapomenout na ještěrky a ještěry. Kdykoliv se přiblížíte k vodní hladině, narazíte na fešáka (a ne jednoho), kterému se říká Wather dragon. Prvního, kterého jsme potkaly, jsme si vyfotily ze všech možných stran a úhlů. To jsme ale nevěděly, že je tu běžný asi jako u nás hlemýžď zahradníJ

Pokračování brzyJ