
![]() |
Plakát z roku 1935, již tenkrát byla návštěva společenskou nutností. |
Ačkoliv se od počátků mnohé změnilo, je to pořád hlavně zemědělská výstava, kam se sjíždějí farmáři z celé Austrálie, aby prezentovali svou práci a zúčastnili se některé z mnoha chovatelských soutěží. Mít doma šampióna z Royal Easter Show je velmi prestižní záležitost.
Dalším, a dnes možná důležitějším, posláním výstavy je přiblížit outback městu. Udělat nemalou reklamu místnímu zemědělství a významu práce farmářů, zpropagovat domácí zemědělskou produkci mezi spotřebiteli (ne že by tu obecně bylo možné koupit moc potravin z dovozu). Takovou podporu, jako mají místní zemědělští producenti jim jejich čeští kolegové mohou opravdu jen a jen závidět.
Tohle všechno jsem tak nějak čekala, ale Royal Easter
Show je mnohem více než obdoba české Země Živitelky. Velká část je zábavný
lunapark se vším, co k takové pouti patří. Pak tu najdete pavilony věnované
zahradě a květinám (soutěžíme o největší dýni, nejhezčí jablko, …), zařízení
domů a bytů (plno stánků se souputníky Horsta FuchseJ), halu s módou (od naprostých příšerností až po
stánky hodné CodeMode), halu s potravinami. Samozřejmostí je pavilon
věnovaný vínu, a tady jsem velmi trpěla…
![]() |
Půl den je opravdu málo, takže jsem se soustředila na zvířátka. |
Naprosto fascinována jsem procházela pavilonem „Umění
a řemesla“. I tady se prezentovali vítězové soutěží (celkem se letos na RES
udělovali ceny ve více než 12.500 kláních) v kategoriích jako je dětská pletená
móda, křížová výšivka, domácí zavařenina – podkategorie bobulové ovoce,
americký ovocný koláč, nástěnné gobelíny, …Vždycky když už jsem si myslela, že
mě nic nepřekvapí, objevila se další vitrína s ještě bizarnějšími výrobky.
Dost jsem se bavila představou, jak se taková pletařka celý rok připravuje na upletení
vítězného svetříku, hledá inspiraci, kombinuje vzory a barvy, brousí jehllice…
a pak po mučivém čekání na verdikt poroty, si doma do vitrínky vystaví stuhu
pro vítězeJ
Kategorie textilní hračky - skupiny. No není to roztomilé?:-) |
Další specifikum RES. Takzvané showbags. To je
taška s výhodným nákupem čehokoliv. Můžete mít plnou tašku pouťových
blbostí, reklamních předmětů velkých firem, drogistického zboží, sladkostí, …
Je to neuvěřitelný fenomén, mnoho lidí přijede vybaveno velkými zavazadly (nesmrtelná
taška na kolečkách je téměř povinná výbava) hlavně za výhodnými nákupy a
nakupuje opravdu ve velkém. A pak je to
samozřejmě past na rodiče, protože vaše dítko nemůže RES opustit alespoň bez
jediného showbagu. A jak jsem viděla, u jediného to většinou nekončí.
Mimochodem takovou koncentraci rozjívených a rozmazlených dětí jako v hale
se showbagy jsem už dlouho neviděla.
Co nejvíce zaujalo mě, bylo rodeo. Rodeo, jaké u nás neuvidíte.
Jednak se těžko na rodeovou soutěž přijde podívat cca 5000 návštěvníků a druhak
se u nás některé klasické rodeové disciplíny z důvodů ochrana zvířat
nejezdí (třeba je zakázána asi nejznámější disciplína - jízda na býku). Tedy podle toho, co jsem
viděla já, to nebyli býci, kdo by trpěl, ale nebudu to otevírat žádnou
polemiku. V Austrálii je to jedna z národních zábav, samozřejmě ji
více holdují lidé v outbacku než tady v Sydney. Nejvyšší soutěž jezdí
velmi dobře zaplacení profesionálové. Já viděla soutěž mezi národními týmy NSW
a Queenslandu, což jen podpořilo bouřlivou atmosféru. K obrovské radosti
diváků domácí celkem přesvědčivě zvítězili.
Na závěr ještě jeden, zcela neočekávaný poznatek z RES.
Všichni Australané opravdu nejsou opálení surfující manažeři a jejich půvabné dlouhonohé
a dlouhovlasé partnerky. I tady žijí špatně oblékaní lidé s nadváhou (eufemisticky
řečeno), které zajímají hlavně slevy. Takže jakýpak mindráky, stačí se podívat
jen na okraj nablýskaného Sydney.
Žádné komentáře:
Okomentovat