Původně jsem chtěla tuto kapitolu nazvat Australské
postřehy, ale vzhledem k rozloze Austrálie a specifičnosti života tady
v Sydney, by to bylo poněkud zavádějící. Austrálie má cca. 21 milionů obyvatel,
žijících na území o celkové rozloze 7 692 030 km². Z toho více než 4,5 mil
obyvatel žije přímo v Sydney. Austrálie je velká země... Sydney je svět sám pro sebe, velké multikulturní město
měnící se každým dnem, svět hodně odlišný od zbytků Austrálie (tedy alespoň to
tvrdí místníJ).
Co mě tedy zatím stihlo zaujmout natolik, abychom se o to chtěla s vámi podělit. Nečekejte systematickou příručku, já jen chodím s otevřenýma očima a dívám se kolem se stále neutuchajícím údivem….
Slunce
Ať si náš pan prezident tvrdí cokoliv, ozonová díra
existuje. Tady v Austrálii to můžete pocítit na vlastní kůži, a to velmi
rychle. Opalovací krém je nedílnou součástí vybavení každé domácnosti a vyplatí
se koupit si rovnou litrové rodinné balení (stejně jich za léto spotřebujete
několik). Takový výběr opalovacích krémů jako v obchodech tady jsem ještě
neviděla, ale menší faktor než 30, tu prakticky neseženete a rozhodně bych ho
ani nedoporučovala.
Z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že je možné si
bolestivě spálit takové části těla jako oční víčka, pěšinku ve vlasech nebo ušiJ Ve výsledku je opalovací krém trochu
zavádějící označení, protože se musíte namazat kdykoliv se rozhodnete vytáhnout
paty z domu a opalovat byste se vůbec neměli.
Surfing
V Čechách musíte ukusovat kilometry na kole, abyste
nebyli úplně mimo (jako třeba jáJ),
v Sydney musíte surfovat nebo
alespoň o surfování hovořit (osobně preferuji). Toto je jedna z mála obecných
představ o Austrálii, tedy, že se tu
surfuje, která alespoň tady v Sydney, platí beze zbytku.
V kteroukoliv denní dobu jsou vlny plné surfařů. Ti správní vyznavači
surfingu tady na Manly chodí do vln ještě ráno před prací nebo školou. Moře je
prázdnější, nikde žádný turista nebo přivandrovalec ze City.
Surfují tu malé děti, ale na pláži potkáte i zástupce
ročníků, které stály u základů dnešního surfového boomu. Surfují samozřejmě i
ženy, ale pravda je, že jejich zastoupení je přece jen menší než třeba u
snowboardingu.
Odstavec POUZE pro ženy, muži můžou číst pouze na vlastní nebezpečí. Surfování je sport, kterému by se měli věnovat všichni muži povinně. Jen škoda, že se to v Čechách bude zavádět jen velmi těžko. Jízda na surfu (nebo spíš pádlování k té správné vlně) ideálně formuje mužskou postavu – široká svalnatá ramena, vypracované břicho a samozřejmě opálení. Tady na Manly se vám pak snadno povede, že sedíte na zastávce, čekáte na bus a kolem vás proběhne výše popsaný surfař, vracející se právě z pláže. Neopren stažený do půl těla, surf pod paží, ještě mokrý, lehce kluše bos ulicí kolem vásJ (a já jako na potvoru u sebe nikdy nemám foťák).
Od 11. do 19.2.2012 se Manly stane středobodem celosvětového
surfařského dění. Koná se tu podnik světové série surfařských pohárů -
Australia open. 10 nejlepších světových surfařů na Manly beachJ
„Sharování“ domů
Velmi specifický způsob podnikání místních obyvatel. Máte
dům, velký dům (jiné jsem tu zatím neviděla) s více koupelnami a nelpíte
na soukromí. Takže si ponecháte jednu ložnici a koupelnu a do každého ze
zbylých pokojů ve vašem domě nacpete co nejvíce volných postelí. Následně
pronajmete pokoje studentům a baťůžkářům. Máte zajištěný pravidelný slušný
příjem a postaráno o živou společnost. Pozor tento druh podnikání není pro každého,
teď už nebudete nikdy samiJ
Ovšem, pokud se vám bude dařit, můžete následně koupit další dům, lehce ho
zařídit a zase rozpronajímat. Takhle to třeba mají naši noví domácí,
v jednom domě žijí společně s nájemníky, druhý celý projímají.
Ani bydlení v sharovaném domě není pro každého (obávám
se, že asi ani moc pro mě,
ale budu mít dost času si to ověřit). Jedna koupelna na šest lidí, někdo
ponocuje, jiný vstává za svítání, někoho nenaučili, že nádobí se nemyje samo, a
že lednička není jen na chlazení piva,... Ale zase máte zaručenou opravdu pestrou
mezinárodní společnost, kdy jinde povečeříte u jednoho domu s lidmi z Kanady,
Thaiwanu, Švédska a Irska?
Fauna
Ano, samozřejmě pavouci a hadi. Hadi prý ve městě moc
nejsou, ale na každé zahradě tu můžete běžně narazit na prudce jedovatého
pavouka, který se jmenuje redback. Od té doby co to vím, nedůvěřivě sleduji
každou podezřelou červenou tečku v mém okolí. I když prý po kousnutí
pravděpodobně neumřete, bude vám hodně zle.
Raději k zástupcům ptačí říše. Nejprve nadšení z prvního malého zeleného papouška ve volné přírodě. Pak zjištění, že ti velcí práci létající nad hlavami s mohutným křikem, jsou opravdu papoušci kakadu. A nakonec hejno kakadu na dosah v městském parku.
Ovšem bohatost zástupců ptačí říše, má i svá negativa. A to velmi brzké probuzení. Každé ráno spustí ti malí (i větší) křiklouni něco, co bych jako zpěv neoznačila. Jednoznačným favoritem se velmi rychle stal Laughing Kookaburra, jinak se mu také říká monkey bird. Roztomilý zpěváček.
A nesmím zapomenout na ještěrky a ještěry. Kdykoliv se
přiblížíte k vodní hladině, narazíte na fešáka (a ne jednoho), kterému se
říká Wather dragon. Prvního, kterého jsme potkaly, jsme si vyfotily ze všech
možných stran a úhlů. To jsme ale nevěděly, že je tu běžný asi jako u nás hlemýžď
zahradníJ
Pokračování brzyJ
Žádné komentáře:
Okomentovat